Ostrov Madeira patřící pod Portugalsko je co do rozlohy přibližně stejně velký jako ostrov Lanzarote. Na Madeiře jsme strávili týden v říjnu a jestli jsme za jeden týden projeli celé Lanzarote, Madeira by si zasloužila alespoň týdny dva (ideálně tři). Nejlepší doba na návštěvu je během léta tj. od června do září, mimo tuto hlavní turistickou sezonu je chladněji a hlavně více prší, což může být problém např. pro turistiku v horách a kolem levád. My jsme měli velké štěstí, celý říjnový týden jsme měli letní počasí, teplotu kolem třicítky, bez srážek, až při odjezdu se počasí změnilo – teplota spadla ke dvaceti stupňům a začalo pršet.

Pokud chcete Madeiru procestovat, ideální je půjčit si auto (autobusy jezdí poměrně často a všude, ale nestihnete toho tolik jako autem). My zvolili Five Rent a Car, za 25 EUR na den včetně plného pojištění jsme měli Škodu Fabii kombi, bohužel jen se slabým litrovým motorem. Určitě doporučuji zvážit příplatek za silnější motor, při stoupáních se ušetříte trápení. A že těch stoupání na Madeiře je. Kolem celého ostrova je kolem pobřeží vybudována dálnice (bez poplatku) nebo rychlostní silnice, ale kvůli náročnému profilu je zde mnoho tunelů. Pokud tedy chcete hodně vidět a užít si výhledy na moře, útesy a přírodu, budete volit vedlejší silnice s velkým převýšením.

První dojem z Madeiry? Míříme z letiště přes Funchal do našeho hotelu a nevíme kam se dívat dříve. Od moře prudce stoupající útesy a kopce pokryté bujnou vegetací, hluboké rokliny. Výchozím bodem pro naše týdenní objevování je Ribeira Brava – menší městečko uprostřed jižní strany ostrova, pro naše jednodenní výlety do všech stran ideální místo. Příště bychom jako svoji základnu zvolili přímo hlavní město Funchal, které je večer přece jenom živější.

Co tedy na Madeiře určitě vidět? Pokud máte rádi moře, útesy, divokou přírodu, výhledy, turistiku a hory, budete z Madeiry nadšení jako my. Z vyhlídek se nám líbila nejvíce vyhlídka Miradouro da Beira da Quinta, kousek od pohodové levády Levada do Rei. Levád je na celém ostrově několik stovek, celkem mají na délku několik tisíc kilometrů a slouží k odvodu vody ze severu na jih. Jsou levády náročné i lehké, krátké i delší, vedoucí bujnou vegetací i mezi zemědělskými políčky, u některých jsou vodopády, jezírka, výhledy na oceán, některé částečně vedou tunely. Portugalci je začali budovat někdy před 500 lety a narazíte na ně na celém ostrově.

Jedním z největších zážitků pro nás byla procházka na nejvýchodnější části Madeiry, na výběžku Sao Lorenco. Nádherné vyhlídky na skalnaté pobřeží, ostré skály trčící z azurového oceánu a lodě romanticky kotvící v zátokách.

Úplně největší zážitek z celého týdne byl asi trek z třetí nejvyšší hory ostrova Pico do Ariero na nejvyšší horu Pico Ruivo. Jedná se o poměrně krátkou (cca 6 km), ale náročnou trasu – pokud se jako my rozhodnete jít tam i zpět, nastoupáte celkem přes 1000 výškových metrů. Celá trasa je precizně vytvořena a bezpečná. Cesta vede po štítech ve výšce pod 2000 metrů, projdete několika tunely, zažijete i řetězy a ocelové schody, ale hlavně nekonečné dechberoucí výhledy.

Oblast Fanal je náhorní plošina, kde je vavřínový prales, jedno z nejvíce navštěvovaných a také nejzajímavějších míst na celém ostrově. Kousek od něj je krásná vyhlídka Miradouro da Eira da Achada. Velmi se nám líbilo také malé městečko Ponta do Sol, stejně jako nespočet dalších malých městeček a vesnic v horách i na pobřeží, pláží a vyhlídek, útesů a majáků, které už ale budete muset objevit sami.